Historie výroby a vývoje stavebních strojů v českých zemích. IV., Automobilní jeřáby

To chci

Tato kniha mapuje výrobu, dovoz a použití automobilových jeřábů na území Československa od meziválečných let do období společenských změn na přelomu osmdesátých a devadesátých let 20. století. První automobilové jeřáby vznikly v USA koncem dvacátých let 20. století. Na území Československa nebyly až na výjimky do druhé světové války žádné automobilové jeřáby vyráběny, dováženy ani používány. První primitivní jeřábová vozidla se na našem území objevila těsně před vypuknutím války a přijela k nám s okupační německou armádou. Další pozoruhodná jeřábová vozidla přijela na naše území teprve s ženijními jednotkami americké armády, která v roce 1945 osvobodila západní Čechy. První vlastní česká konstrukce jeřábové nástavby pro automobilový podvozek vznikla brzy po druhé světové válce z podnětů vzešlých od soukromé firmy Horák a Hlava Praha. Ze Sovětského svazu se do Československa dovážela jeřábová nástavba pod označením K-32 na podvozku nového modelu nákladního čtyřtunového automobilu ZIS 150. Následovaly další modely. Teprve v polovině šedesátých let, když se politickohospodářská situace začala uvolňovat, nabídli jako první své výrobky ke koupi známí němečtí a britští výrobci, zejména anglické firmy Jones a Coles, které jako první vystavily své automobilní jeřáby na brněnském veletrhu. Ze Spolkové republiky Německo to byla kvalitní jeřábová vozidla výrobců Demag, Faun, Liebherr, Gottwald, Krupp, Fuchs, Kässbohrer a další. Protože kategorie automobilových jeřábů do nosnosti 20–28 t byla pokryta tuzemskými výrobci, případně dovozem ze zemí RVHP, byla na Západě zadávána zakázková stavba autojeřábů pouze v nosnostech, které se v ČSSR nebo zemích RVHP nevyráběly. Ze západních zemí byla tato technika kvůli nedostatku finančních prostředků konvertibilní měny opět nakupována velmi úsporně – jednotlivě, nebo po několika kusech. Na podvozky Tatra byly montovány různé nástavby od firem Liebherr, Gottwald, Hyco, Kato, Lokomo, MGK, Metalna, Peiner, Hydrostar, Bumar a zřejmě i nástavby dalších značek. Některé se u nás objevily v provozu, jiné zde byly montovány, ale do provozu byly uvedeny v jiných zemích. … celý popis

Podrobná bibliografie

Hlavní autor

Radoslav Kolomý

Typ dokumentu

Knihy

Fyzický popis

181 stran : ilustrace, faksimile ; 25 cm

Vydáno

Praha : Národní technické muzeum, 2017

Edice

Práce z dějin techniky a přírodních věd

Témata

20. století

autojeřáby

stavební stroje > Česko > 20. století

monografie

Popis jednotky

200 výtisků

Bibliografie

Obsahuje bibliografii

ISBN

978-80-7037-279-1